Trip jako Brno

Do některého z těchto barů bych nevlezla ani náhodou. 🙃 Proč? Protože nekouřím vodní dýmku, a protože nepiji Whiskey. Dávám přednost vínu, které sice v barech mají také kvalitní, ale na víno se do baru přece nechodí. A tak jsem strašně ráda, za „Trip jako Brno“, který byl pro nás skvělým dárkem. 🎁 Ostatně jako vždycky, „kluci z Baru“ prostě nezklamou! 👍

Vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme. Bylo to překvapení, ostatně i jako minulý rok, kdy jsme dostali skvělé „Rande, které neexistuje“. (taky super, podrobnosti najdete v článku https://50vkondici.cz/rande-ktere-neexistuje/)

Na srazu jsme zjistili, že se jedná o čtyřhodinový trip centrem Brna s průvodcem, který byl po celou dobu jen náš. Nakonec to bylo delší. Já jsem totiž hodně ukecaná, a přece jen to byla „štace“ po pěti barech. Tématem večera byla brněnská gastronomie v proměnách času. Nic z toho není v běžném barovém menu, vše bylo připraveno pouze pro „Trip“. No a samozřejmě nechyběla spousta alkoholických koktejlů, takže se nedivím, že jsem byla hezky řečeno před půlnocí společensky unavená. 🤪 Byla to zážitková cesta po vlastních nohou Brnem o srandovní délce, asi 1 km.

První zastávka: „Whiskey bar, který neexistuje“ neboli prostě „Whiskáč“ 🥃

Tady jsme se v našem příběhu zastavili ve středověku. Barmanka nám namíchala bylinné lektvary a připravila domácí chlebíky se sádlíčkem, s trhaným masem a se škvarkovou pomazánkou. Nevěřila bych, jak mně bude chutnat chleba se sádlem! Doma bych to nedala do pusy. 👄 Stačí příběh a je z toho vzpomínková delikatesa. Jinak ale, Whiskáč není žádný středověk. Vážení, je to regulérní skotský bar. Přesně takové jsme ve Skotsku navštěvovali.

Druhá zastávka: „Bar, který neexistuje“

Ten s mužem milujeme! 🫶 Police s alkoholem jsou zde ozdobou celé jedné stěny baru. Podle mého vyzvídání mám od barmana informaci, že tady mají kolem 620 lahví. Vypadá to úchvatně, a navíc je z čeho vybírat. Je to takový malý kousek New Yorku v Brně. Navíc tento bar byl jejich první a pro nás taky prvním a nejlepším zůstane. 🎉 My v něm tentokrát zažili První republiku. Pro mladší, kteří neví, do gastro této doby patří chlebíček. Ano, myslím to vážně, obyčejný obložený chlebíček. Ten byl vynalezen Janem Paukertem v Praze. Prostě jednomu jeho kamarádovi přestaly vyhovovat malé jednohubky, a tak Honza vymyslel o něco větší „snack“- chlebíček. Dostali jsme salámový a sýrový a vážně byl jako kdysi. 🧀 Co bylo populárním pitím této doby jsem si už ani nepamatovala. Byl to vermut s názvem „Metropol“ a gin „Dynybyl“ s jalovcovým aroma. Byl to nejprodávanější gin na českém trhu, protože to byla a je česká značka. Ochutnali jsme koktejl umíchaný z těchto „dobových stálic“. Já to „dala“, ale můj muž říkal, že je to fuj a počkal si na něco lepšího. 🫢 Jinak ale pecka! Seděli jsme přímo na baru a celou dobu viděli barmanovi přímo „pod pokličku“. Byl to takový „barový koncert“.

Třetí zastávka: „Čtyři pokoje“

V naší době je to „amerikánské“ non stop bistro. V našem příběhu jsme se ale ocitly v době socialismu. Ten je nám gastrem blízký, protože nám neservírovali šunkovou rolku s křenem a šlehačkou. Ta skutečně dřív nechyběla na žádné významné akci. Pochutnali jsme si, protože jsme to „100 let“ nejedli. 😂 Následoval chleba ve vajíčku. 🥚 Tak ten je nepřekonatelný a přiznám se, že ho občas dodnes dělám k večeři. Když není nakoupeno, tak vajíčko a chleba je doma stále k dispozici. Jako drink ze socialismu bych očekávala alkoholický nápoj „Mixela“. My i naši kamarádi ji vážně nikdy nedostaneme „z hlavy“. 🤣 Váže se nám k ní příběh a vždy se tomu znovu a znovu smějeme, jak praštění. Dneska by to asi už nikdo nekoupil. Ale tenkrát to byla „trefa do černého“. 🎯 Bylo to levný, všem dostupný alkohol a pil to tenkrát skoro každý. Vlastně nám to tenkrát i chutnalo. Naše chuťové pohárky neměly mít z čeho vytříbený vkus. Všichni barmani tady byli mladších ročníků, takže skutečně MIXELU nikdo nezažil a neznal.

Čtvrtá zastávka: „Slast“

Je to takový podzemní, exotický Tiki bar s vodními dýmkami. Údajně si tady najde každý svůj kus slasti. Prvně mně to připadalo jako bychom sestoupili až dolů do pekla. 😈 Nahoře zavřete dveře od města a od reality a ocitnete se tak trochu někde úplně jinde. My v našem příběhu jsme ale pokračovali „v devadesátkách“. Na jídlo jsme měli sendviče s trhaným masem a Cheddarem. Každý měl jinou chuť a vlastně nevím, co tam bylo za ingredience, ale bylo to vynikající. Drinky tady začali mít konečně trochu méně sladký základ. 🍹

Pátá a poslední zastávka: „Super Panda circus“ 🤡

Bar není patrný na první pohled, pokud teda zrovna přede dveřmi nestojí velká fronta. To se tady totiž stává. Pak ne každý může vstoupit. My však byli očekáváni, a proto se pro nás závěs rozhrnul! 👏 Tohle „šapitó“ bylo inspirované Japonskem. Hosté sedí na stupňovité tribuně. My měli místečka přímo na baru, takže se opět ta barmanská podívaná odehrávala přímo před námi. Na jejím konci vždy ochutnáte zajímavý nápoj. 🥤 Ten nejen zajímavě chutná, ale i vypadá. Pije se nejen ze skleniček, ale i z misek a různého jiného nádobíčka. Ten drink se zelenou žábou nebyl náš. 🐸 Tekutina ve skleničce se pije, ale žába se prý pouze olizuje. 👅 Barman tady před námi sekal a tvaroval ledové kry do skleniček, přelíváním okysličoval tekutiny, šejkroval, míchal, mixoval, aranžoval…. prostě, musí se to vidět. 👁️

Pokud hledáte nezapomenutelný zážitek a chcete ochutnat i nejdivnější drinky svého života, vydejte se na trip po barech. Ohromí vás svou originalitou a odvahou. Dobrodružství v těchto podnicích „lidí z baru“ vám umožní objevit nové chutě. Každý z těchto barů nabízí něco jedinečného, protože tvůrčí týmy se v těchto barech neohlíží na limity a vrhají se do nových projektů, aby nám přinesli to nejlepší z umění „mixologie“. 🍸 Věřte, že to není jen o pití, ale o celkovém zážitku, který cítíte z každého jejich výtvoru. Nechte se unést na vlně kreativity, protože některé připravené sklenice jsou v podstatě malým uměleckým dílem. 🪄