Edinburgh – výkladní skříň Skotska

Netušili jsme, do jaké zimy tam jedeme. 🤷‍♀️ Přesto jsem byla prozíravá, protože jsem si do kufru, na rozdíl od mého muže, na tajnačku, přibalila i zimní bundu. Kvůli místu v kufru jen jednu z těch tenších. Pak jsem ji tam vynosila a můj muž mně ji záviděl! Kdybych mu předtím ukázala, co si balím na květnové dny do kufru, tak by si doma ťukal na čelo. 😜 Původně se rozhodl, že si tam zimní bundu koupí. Když jsme však nějaké obchody navštívili a ceny vypadaly, jako by to byl pouze dlouhý, číselný kód označující výrobek, tak z pořízení nové bundy v Edinburghu vystřízlivěl. Raději na sebe po dobu našeho pobytu vrstvil vlastní oblečení „ala cibule“.

Ubytováni jsme byli v hotelu „Radisson Blu“, ve starém městě, přímo v centru. Hotel vypadal jako nějaký středověký hrad. 🏰 Samozřejmě naštěstí jen z venku. Uvnitř jsme se pokaždé zahřáli, a to by na skutečném hradě asi nešlo. Ostatně v tomto městě jsou skoro všechny stavby kamenné a takové jakoby hradní. Dohromady to působí fantasticky a úplně filmově. Zasadila bych sem pokračování napínavých dílů Sherlocka Holmese. Stačí, když se setmí a hned začne představivost fungovat na plné obrátky. 🧟‍♀️ Staré město je srdcem historického města, plné nejen obytných domů, ale i různých zákoutí, dvorků, duchů a katakomb, které stojí v přímém sousedství významných budov Skotska.

Nad městem se, jak vystřižený z pohádky tyčí středověký hrad. S ním jsou spjaty celé dějiny Skotska. Postavený je na sopečné skále a je skutečnou dominantou. Jeho současnou důležitou úlohou je také ochrana korunních klenotů. Jsou tam uloženy skutečné originály a bylo úžasné, řekla bych až vzrušující je vidět na vlastní oči. 💍 Může si je prohlédnout kdokoliv, kdykoliv. Není to jako u nás v Česku, kdy v Praze, jednou za čas, stojíme frontu, jak dříve „na banány“ a stejně na každého nevyjde řada. Hrad byl pevností i královským palácem. Mohli jsme si ho prohlédnout sami, ale také jsme mohli využít skutečného průvodce, což jsme taky udělali. Lepšího a stylovějšího jsme si ani nemohli přát. Možná ale byli takto stylově oblečení prostě všichni místní, hradní průvodci. Měl na sobě opravdický kilt, což je v podstatě skotský národní kroj. Mužům „v sukních“ to vůbec není hloupý nebo nepříjemný se takto ustrojit. A pověra říká, že prý pod kiltem chodí „na ostro“, což ale nemůžu potvrdit. Připadalo mně to, jako by byl hrdý na to, že národní kroj na hradě může nosit. Nadšeně nám vyprávěl o historii hradu, válečných bitvách, vařícím oleji vylévaném do hlav nepřátel, což určitě přeháněl. Ale však to známe i od nás, kolik si toho na hradech a zámcích průvodci navymýšlí, aby to nám, turistům, udělali prostě zajímavější. 😉

Celé město každého zaujme nejen rušným kulturním životem, ale především svou polohou. Je vybudované na skalnatých výběžcích vzniklých sopečnou činností. 🌋 Je opředené legendami a pověstmi. Střed města má dvě části, které jsou od sebe oddělené „Princes street“, což je edinburská hlavní třída. Názvy jeho částí jsou tak trochu bez špetky nápaditosti, a to „New town“ a „Old Town“. Nové město je postavené v antickém slohu a vypadá vznešeně. Jsou tam široké, rovné ulice v symetrických liniích. Je to v podstatě úřednická a obchodní čtvrť. Naprostým kontrastem je Staré město, které na každého dýchne pravým středověkem a jeho atmosféra je vážně jako vystřižená z kriminálky.

Nadšená jsem byla z návštěvy „Holyrood palace“, což je skotské sídlo britského panovníka. 👑 V době naší návštěvy královny Alžběty II. .Palác je umístěn do klidné části města, doprostřed krásně zelených zahrad. Královna sem jezdila každé léto a pořádala zde večírky a audience. Byla jsem fakt překvapená, že umožnila obyčejným smrtelníkům prohlídky této své používané rezidence, a to i v pokojích, ve kterých pořádala svá jednání. Procházeli jsme budovou po drahých kobercích, skrze místnosti, kudy šlapaly i nožky paní královny. U mě se zde dostavil neznámý, zajímavý pocit vlastní důležitosti. 🤪 Kousek od paláce stojí (to je asi příliš silné slovo pro zříceninu) „Holyrood abbey“. Jsou to pouze zbytky, doslova ruiny augustiánského opatství. I tady to na nás dýchalo skrytým, tajemným příběhem.

Ani v tomto městě jsem nemohla vynechat vyhlídku, kterou byl Nelsonův památník. Vrchol věže je turistům přístupný a nahoru jsme vyšlapali po 143 schodech. Byl postaven jako památka na vítězství nad francouzskými a španělskými flotilami v bitvě u Trafalgaru. Je z něj výhled na celé centrum města. Má to ale malý háček, většinou je nad městem mlha, a pak vyhlídka postrádá smysl. My měli štěstí. 🍀

Během pobytu jsme vymetli spousty skotských pubů a barů, protože ke Skotsku patří skotská whiskey. 🥃 A kdo ji neochutná jakoby tam ani nebyl. 😆 Nabízí jich velký výběr skutečně v každém pubu. Dokonce mají vždy svoji vlastní značku, takže je co ochutnávat. Skotská whiskey je jen 2x destilovaná a zřejmě proto má, když to řeknu hezky, takovou intenzivní chuť. Takže ochutnala jsem, ale děkuji, nechci. Whiskey mně skutečně k srdci nijak nepřirostla. Nakonec jsme ji nekoupili ani jako suvenýr.

Perfektní změnou oproti rušným ulicím města je klidný, kopcovitý, veřejný park „Holyrood“. Je vzdálený jen několik minut pěšky z centra. Otevřenou krajinou jsme vystoupali až na nejvyšší vrchol nazvaný „Arthur’s Seat“, odkud je úchvatný výhled na město, hrad i okolí. Jsou zde k vidění i jezírka a zajímavá zřícenina kaple svatého Antonína. Je to opravdu ale hodně malý kousek zříceniny. Dohromady s jezírkem a krajinou, ale kouzelné místo. 🧚‍♀️ Cesty jsou strmé, ale nenáročné. Nejsou to žádné horské „hike“, ale takové delší příjemné procházky. Všude kolem jsou obrovské, dobře udržované travnaté plochy, ale také kopce, útesy, bažiny, mokřiny, rokle, jezera a pole. Prostě takové zmenšenina typické skotské krajiny.

Půjčeným autem jsme si vyjeli i na zelený, malebný, skotský venkov. Přesněji, do klidné vesnice Rosslin, 11 km od Edinburghu. Tady se nachází záhadná, bohatě zdobená, gotická „Rosslin Chapel“. Je to takový malý, kamenný kostelík opředený tajemstvím. ⛪️ Uvnitř to nevypadá na posvátné místo, které byste tam čekali. Je vyzdoben pohanskými motivy, padlými anděli, ďábly, hvězdami. ⭐️ Na ornamentech najdeme i slunce, měsíc a velký počet rostlin jakoby z herbáře. 🌿 Každý čtenář bestsellerů od Dana Browna ji dobře zná z knihy nebo filmu „Da Vinciho kód“ nebo „Šifra mistra Leonarda“. Zklamaní rozhodně nebudete. Zajímavá, taková úplně jiná kaple, a navíc v tajemném prostředí.

„Na moji duši, na psí uši, na kočičí svědomí“, do Skotska se ještě vrátím. Nikde jinde jsem nezažila pocit, kde z každého koutu dýchá duch stínů a tajemství. Navíc jsem fanynka Harryho Pottera a toto město bylo inspirací pro J.K.Rowlingovou při vytváření kouzelnického světa a byla to „trefa do černého“. 🎯 No a kdo by nechtěl vidět na vlastní oči město ležící v kráteru vyhaslého vulkánu, kterému se prý zaslouženě říká „Atény severu“!