Jak si užít svět čar a kouzel

Jak? No, prvně si musíte koupit lístky do Bradavic. 💌 Tohle se našim dcerám, které nám jako dárek k Vánocům koupily lístky do studií Warner Bros do Londýna, teda skutečně povedlo! Kdo z nás, kterému se Harryho svět dostal „pod kůži“ by nechtěl nasát kouzelnou atmosféru prostředí magického světa? 🔮 Kdo by na vlastní oči nechtěl vidět největší studio, kde se příběhy skutečně natáčely?

Začneme ale od začátku. Jednoho Štědrého dne u nás doma místo zacinkání zvonečku zahoukala sova. 🦉 Šli jsme po zvuku do přístěnku pod schody, kde nemá pokoj ani Harry ani žádná z našich dcer, ale kde máme něco jako spižírnu. 🤪Sova tam sice neseděla, její houkání znělo pouze z přenosného reproduktoru, ale dopisy přinesla. 📨

Po rozbalení velké obálky už bylo jasné, že nás čeká cesta směr oblíbený Londýn. A tak jsme sbalili kufry a vyrazili do Bradavic. 🧳 Samozřejmě nemáme doma kouzelný plášť, a tak jsme museli jako obyčejní „mudlové“ letadlem do Londýna, a pak ze stanice „Euston“ vlakem na „Wattform Junktion“. Odtud nás „Potterovce“ odvezl „double decker bus“ ozdobený od střechy až po kola polepem Harryho kouzelného světa. Autobus návštěvníky doveze až do studií ve vesnici Leavesden. Je nepřehlédnutelný, takže nemůžete nastoupit špatně. 🚍

Uvnitř nás jako vždycky na všech ostatních atrakcích čekala veliká fronta. Během ní jsme si ale mohli dopodrobna prohlédnout schody s malým přístěnkem, ve kterém Harry bydlel. Pak už konečně naše průvodkyně spustila mechanismus k otevření prvních dveří, které byly velkolepým dílem a vedly do dechberoucího bradavického sálu, který je jednoznačně hlavní, ikonickou síní. 🏰 Chlapecká ložnice vypadala daleko menší než ve filmu a zajímavostí je, že „účinkovala“ pouze v prvním díle, protože postele vyrobili tak malé, že se do nich herci v dalších dílech už nevešli. 🤭 Cesta pokračuje přes nebelvírskou společenskou místnost a kolem Brumbálovy pracovny. Tam bylo možné omrknout i slavné rekvizity jako je meč Godrika Nebelvíra nebo moudrý kloubouk, ale i „Myslánku“, což je kouzelnický předmět ve tvaru misky, který umožňuje zkoumat vzpomínky. Mně teda nepřipadá jako miska, ale spíše jako studánka. Kupodivu učebny lektvarů a Snapova laboratoř byly obrovskou místností a skutečně neuvěřitelně vybavené. 🧉 Slavný Nymbus 2000 mně sám vyskočil do ruky a ti, co se na něm chtěli proletět nad hradem si museli vystát další frontičku. Kouzlo v tomto případě spočívalo pouze v počítačovém triku, takže já to jen lehce omrkla a ve frontě jsem nestála. Létající seděl na koštěti, teda sorry, na Nymbusu, přesněji řečeno seděl na sedátku, které k němu bylo připevněno a šikovně se schovalo pod přidělený černý hábit. Celé to bylo ukotvené na speciální stroj, který stál jen na místě, ale hýbal se a cukal s návštěvníkem do všech stran. Vše bylo postaveno před sytě zelenou stěnou, na kterou poté dofilmovali záběry zřejmě z dronu, který se vznáší nad bradavickým hradem. Na cédéčku a na fotkách to pak vypadalo úžasně. Prostě vůbec žádný kaskadérský kousek, všechno to bylo jen a jen o počítačovém triku. 👍 A jak říká Stella Zázvorková ve filmu „Pelíšky“: „A skláři, v tomto případě kaskadéři, nebudou mít co žrát“! 😜

Smrtka nad hrobem Thomase Riddla byla fakt strašidelná, víc se mně líbí anglické slovíčko „creapy“. I když je fakt, že ve filmu byly i horší věci, jako třeba ti pavouci, kteří taky nechyběli. Obrovští, chlupatí a hnusní, visící nad kořeny stromů v zakázaném lese. 🕷 Nástupiště 9 ¾ bylo „peckovní“. Vévodila mu originální lokomotiva bradavického expresu i s vagóny, na opravdických kolejích, ve veliké nádražní hale. 🚂 Filmaři si mohli dovolit trochu megalomanie, protože studio bylo vytvořeno z bývalého vojenského letiště. Prostoru je tam skutečně dostatek. Mohli jsme navštívit i vybavený vagón a samozřejmostí bylo foto s mizejícím vozíkem se zavazadly, který právě zajíždí do stěny nástupiště.

Pokoj s rozlítanými dopisy pro Harryho mě překvapil proto, že se v něm nekonala žádná kouzla ani triky. 📨 Všechny dopisy byly po pokoji rozvěšené na silonových, průsvitných lankách. To musela být skutečně nekonečná „homemade“ ruční prácička.

V zábavním parku nechybí ani kuchyně Weasleových, kde se v umývadle sama umývá pánev. V křesle pletou sami pletací jehlice. Prostě všechno tak, jak to známe z filmů. Hagridova chýše je z hrubého zdiva se slaměnou střechou, přesně podle popisu v knize. Jeho motorka však nebyla tak velká, jako ve filmu, opět byla upravena pomocí speciálních efektů. 🏍 Skvělá byla i čarodějnická banka skřetů Gringotových a kancelář neoblíbené profesorky Dolores Umbridgové na Ministerstvu kouzel. Na ni, která chodila celá v růžovém, ale ani na její kancelář se nedá zapomenout, protože jako milovnice koček tam měla „překočkováno“. 🐈‍⬛ 🐈

Úplně hotová, v tom dobrém slova smyslu jsem byla z haly, ve které byly předměty oživlé pomocí technologií. Měli tam pohyblivou sovu a „Monster book“, ale především Mandragory v různých stádiích vývoje, až po tu větší, která vylézá z květináře a křičí. 🪴 Ona teda spíš řve nebo piští, až zaléhají uši. Ke květináči vede spousta kabeláže a je napojená na počítač, ale výsledek stojí zato. 👍 Nejen já, ale i ostatní jsme mačkali na ovladač stále dokola. I když pískot byl nepříjemný, bylo to „srandovně děsivé“ a fakt vypadala jako živá. Viděli jsme filmové triky a převleky, měnivé schodiště, také technologie, které daly život obrazům na hradě a taky efekty fanfrpálových zápasů. Když jsme vstoupili do noční, Příčné ulice „spadla nám brada“, skutečně jsme byli v pravých Bradavicích. 😍 Procházeli jsme vydlážděnou ulicí s výlohami obchodů. I tím s nejznámějším „Ollivanders“, který hrál v příběhu důležitou úlohu, protože se v něm prodávali kouzelnické hůlky. Říkala jsem si WOW, byla jsem šťastná jako malý děcko. 🤩

V poslední velké místnosti byl postaven velký model bradavického hradu. 🏰 Majestátní sídlo kouzelnické škody bylo impozantní a velmi detailní, zabíralo celou velkou obří místnost. Chodili jsme kolem něj po schodech nahoru a dolů. V poměru k reálnému hradu, to byl sice „prcek“, ale v poměru k člověku to byl skutečně mega model. V oknech se rozsvěcovala světla a před hradem bylo moře, kde údajně filmovali pomocí triků, speciálně vybudovaných kulis a digitálních efektů i plavbu studentů na lodích do hradu.

Čas tady běžel zvláštním, rychlým způsobem. Možná se řídil pověšenými kouzelnickými hodinami. 🕰 Strávili jsme tam přes tři hodiny, ale bez problému se tam dalo pobýt i polovinu dne. Každý koutek tady nám divákům přinesl kousek vzpomínky na dobrodružství celosvětově oblíbeného příběhu z pera J.K.Rowlingové. 🖋 Všichni jsme měli v očích úžas a jiskřičky po celou dobu prohlídky. Pro fanoušky je návštěva téměř povinná. Pro mě to byl jeden z nejlepších dárků, co jsem dostala. Nedávno jsem ale četla, že existuje ještě něco víc, než je studio v Harryho rodné Anglii. Universal studia v Americe totiž otevřeli magický Harryho svět s hradem, jehož kulisa je ve skutečné velikosti opravdického hradu se vším všudy. Už si člověk zvykl, že Amerika musí mít vždycky něco extra a něco navrch. Naše mladší dcera Monča už zažila i tento level a já byla nadšená už jen z jejího vyprávění. Tam totiž ožívají i hlavní hrdinové Harry, Hermiona, Brumbál. Mají prý vyrobené i interaktivní figuríny, které mohou s návštěvníky komunikovat a reagovat. Naše Monča mluvila s Hermionou, která nebyla figurínou ale „hologramem“ a byla z toho nadšená ještě dlouho poté. 😍 I když to byl jen trojrozměrný obraz vytvořený pomocí světlených paprsků, říkala, že skutečně to bylo jako kdyby tam doopravdy byla s nimi. Myslete si klidně, že jsem praštěná, ale tenhle pocit a tenhle nový autentický rozměr, dojem a zážitek bych ráda zažila taky! A tak si přidávám Universal studio v Los Angeles na můj už tak dlouhý „wish list“ a třeba zase někdy příště o tom napíši! 🤪