Kabelky a kabelečky

Kabelka je naše nezbytná, denní ženská potřeba. Má ji každá z nás a troufám si říct, že ne jedinou. Kam bychom si jinak daly ty desítky drobností, které denně ke svému životu nutně potřebujeme? 👜

Navíc je to krásný doplněk a mají jich v obchodech na výběr nepřeberné množství. Vůbec se nedivím těm z nás, co na kabelkách „ujíždí“. 😜 Hrozně se mně líbí, když si některé z nás mění kabelku denně podle barvy a stylu oblečení. Já už jsem si doma nashromáždila také větší sbírku, ale hrozně mě nebaví přendávat všechny ty všechny věci z jedné do druhé. Navíc se mně už párkrát stalo, že pak nějaká důležitá věc, jako třeba klíče nebo karta do práce, zůstala v té původní zapomenuta. Ach ty přihrádky a kapsičky! Ty se nám vždy hodí, ale některé věci si pak s námi hrají rády na schovávanou. 🤪

Mně se vždycky líbily hlavně malé kabelky. 👛 Ony jsou prostě takové elegantnější a roztomilejší. Ale řekněte mně, jak to tam naskládáte. Podle mě se tam vejde úplný prd! Snažím se, vzít si malou kabelku do divadla, kam chodím naštěstí poměrně často. Jak tam mám dostat alespoň ty čtyři základní věci, bez kterých nemůžu odejít? Nepočítám lístky, protože ty se vejdou i do kapsy u kabátu. Potřebuji ale minimálně dioptrické brýle v ochranném obalu, klíče, kapesníčky a svůj mobil, bez kterého už dnes nedám „ani ránu“.

Abych lépe viděla, mám mobil o velikosti 16 centimetrů a vážně mám i kabelku, do které ho prostě nenarvu. 🤦‍♀️ Na brýle už jsem si pro tyto příležitosti koupila mini obal, do kterého se taktak vejdou, ale nakonec, když s nimi chvíli hraji „Tetris“, tak se umoudří a já zvítězím. 👍

Naopak ve všední dny nosím kabelku, pro někoho velikosti nákupní tašky. Neříkám, že je to super. Prostě musím vzít za vděk větším prostorem, abych všechny své nezbytnosti pobrala. Když jsem byla na služebce vzala jsem si s sebou na oběd ze své velké kabelky pouze peněženku. Můj kolega se na mě podíval a říkal: „Ty sis vzala s sebou dolů i kabelku?“ a já na to: „Né, nevzala. Toto je přece peněženka!“ No holky chápete to? 🤷‍♀️ Tak mám ji sice trošku větší, ale kam bych dala peníze, karty, náplasti, drobné, žetony do košíku, slevové poukázky…. Jednou to nechám doma a zrovna to ten den potřebuji. 🫣

Podobné problémy určitě nemají holky, co se smířili s těmi XL, případně XXL velikostmi. A to já se asi nesmířím. Vždy, když jdu kolem výlohy a do některé z těch menších „se zakoukám“, hned si dávám předsevzetí, že když si ji koupím, tak ty věci prostě zredukuji.

Přesně to doma hned opravdu udělám. Vysypu na stůj obsah té původní a začnu skládat věci na dvě hromádky. Jednu samozřejmě tu nepostradatelnou a na druhou věci, bez kterých si myslím, že nějakou dobu vydržím. Jistě, že ta nepostradatelná hromada je větší a z té druhé mně ty věci chybí hned následující den. A tak je to prostě u mě pořad dokolečka. Zredukuji, vezmu si tu menší a pak, jak každý den zjišťuji, co chybí, přidávám do přihrádky, a nakonec jsem nucena zase vzít zavděk tou velkou. 🤪 Za svůj velký úspěch považuji výměnu peněženky za typ asi dvakrát menší, než byla moje původní.

Co mě uklidňuje je, když vidím kolem sebe, že v tom rozhodně nejsem sama! Ty naše „nákupní tašky“ mají převahu. Navíc my jsme schopné i ten chleba koupený v pekárně po cestě z práce přihodit do kabelky. Vím, co by nám všem pomohlo. Mít tak kabelku „Hermiony Grangerové“, a na tu si do budoucnosti, budeme muset počkat! 🪄