Kniha je má nová káva

Myslím, že jsem se vrátila k něčemu, co bych klidně nazvala staronovou láskou.  🫶 Jasně, že ke knize. Jako malá jsem četla dost, jako mladá jsem každý den četla svým dětem a pak nastalo takové období skoro bez knih. Z časových důvodů jsem četla většinou jen časopisy. Teď mám takový velký boom. Návrat ke knize! 📚

U každé knihy si můžu žít ten její příběh, a přitom jsem bezpečí svého domova anebo někde pohodlně usazená, třeba v kavárně. Já si čtení už dnes umím užít.  ☕️ Když jsem doma, tak si „zalezu“ do svého čtecího koutku v pracovně. Mám tam krásné, velké křeslo i s podnožkou a police plné knih. Chtěla jsem to trochu ještě „povýšit“, protože knihy začínají trochu „přetékat“, a tak jsem si u našeho šikovného stolaře objednala police, vlastně takovou novou knihovnu na míru. Taky k tomu mému čtení patří stoleček s čajem, kávou nebo skleničkou vína. Prostě podle nálady. Abych nezapomněla, tak ještě by neměla chybět voňavá, hořící svíčka. Já jsem taková „svíčková“, a tak většinou nechybí.  🕯️ K tomu všemu by bylo vhodný nějaký odpočinkový čtení, nějaká sranda nebo možná románek. Jenže já teď čtu „pelmel“. Když mně zaujme přečtená recenze na knihu, napíšu si jméno autora a název na svůj seznam a při další návštěvě knihkupectví si ji hodím do košíku. Už se mně stalo, že se nejednalo o nově vydanou knihu, takže byla dávno vyprodaná, a tak jsem to vyřešila nákupem přes „šopíky“, které zajišťují, že se nepotřebné knihy od jednoho knihomola dostanou k dalšímu knihomolovi. Ten si ji po přečtení buď zařadí do své knihovny anebo ji zase pošle dál. 📪 Ta nyní stále propagovaná udržitelnost se nám krásně „vetřela“ i do knižní sféry.