Miláno – dokonalá symbióza historie, módy a elegance

Miláno je takovým „módním guru“. 📍 Procházka historickým městem je jako cesta časem, při níž můžeme pozorovat „vystajlované“, moderně oblečené dámy a pány na ulicích, v obchodech i v kavárnách. 💃 Je to takový koncert módy nebo jakoby módní přehlídka. Která ženská by nechtěla navštívit jedno s nejdůležitějších center módy na světě, kterým Miláno zajisté je. Navíc tady, ve druhém největším městě Itálie, které je prý také nejbohatším městem Evropy, si přijdeme na své nejen my, milovnice módy, ale i obdivovatelé historie, architektury, kultury. Nesmím zapomenut na fotbalové fanoušky, kterými teda bohužel my nejsme, ale i tak jsme alespoň zvenčí ten populární fotbalový stadion okoukli. ⚽️

První kroky mě nevedly do obchodů, ale do historického srdce centra města, kterým je bezesporu náměstí „Pizza del Duomo“. Velkému náměstí vévodí samozřejmě „DUOMO“ neboli „Katedrála narození Panny Marie“. 🕍 Tento skvost číslo jedna stojí v obležení dalších památek, paláců, obchodů a právem o něm říkají, že je vrcholem gotického architektonického umění. Na první pohled nemá žádnou kopuli ani věž, čímž se odlišuje od všech ostatních. Je přezdobený obrovským počtem soch a věžiček. Na věž, když tady žádná není, se vylézt nedá, ale zato se dá navštívit jeho střecha, na které je po jeho okraji jednosměrný chodníček se zábradlím sloužící turistům pro malou střešní procházku. Uvnitř kostela je to podobné jako vejce vejci s ostatními kostely, ale mají taky krásná, veliká, mozaiková okna. Ta sice působí chladně a temně, ale když na ně zasvítí sluneční paprsky, rozzáří se uvnitř pestrobarevná hra světel. 🌈 Já upřednostňuji výhledy z vrchu anebo jen tak stát na náměstí a kochat se tou architekturou zvenčí. Je skoro nepředstavitelné, jak toto dokázali ve své době postavit.

Na levé straně od katedrály, co by „kamenem dohodil“ je galerie „Vittora Emanuela II.“, která je středobodem zájmu většiny turistů. 🙃 Celé davy obdivují její jedinečnou architekturu, monumentální skleněnou střechu, která je uvnitř obklopená historickými domy s opravenými, dá se říct, výstavními fasádami. Byla postavena v honosném novorenesančním stylu s půdorysem kříže a se vstupy do pasáže, která vypadají jako antické oblouky. Ale mým popisem se nenechte zmýlit, není to žádný „mišmaš“, ale skutečně dobře promyšlená a do okolí zasazená pasáž. 👏 V přízemí jsou obchody těch nejluxusnějších, světových značek, takže skutečně bylo se na co za výlohami dívat. Kdo má rád posezení v centru dění, přímo uprostřed jedné z nejznámějších památek, pak si musí dát espresso v jedné z kaváren právě tady. Je to lákavé, ale my jsme tentokrát ušetřili, a to posezení s kávou jsme měli „o dům dál“.

Kousek odsud na náměstí „Piazza della Scala“ stojí i slavná „La Scala“. Ta mě skutečně hodně překvapila svou nenápadností, když to řeknu hodně pěkně. Je to prostě úplně obyčejný, šedý, starý barák. 🤪 Vyletělo ze mě: „Cože, toto je ta slavná opera?“ Kam se hrabe na naše nádherné Národní divadlo v Praze. Svým vzhledem se nedohrabe ani ke spoustě dalších historických divadel u nás. Přitom je to opravdu nejrespektovanější operní scéna na světě, a i zvenčí by si vážně zasloužila trochu té „pompéznosti“. Vždyť do tohoto kulturního „svatostánku“ se snaží dostat nejlepší pěvci z celého světa. 🤦‍♀️ A já jsem nad ním tak ohrnovala nos. O návštěvě představení jsme si mohli nechat tak jedině zdát, protože lístek se jen tak nesežene. Dá se koupit alespoň komentovaná prohlídka budovy, kterou jsme ale neabsolvovali. Vnitřek má prý interiér, který už stojí skutečně zato. Lóže jsou údajně obložené karmínovým sametem a vykládané zlatem. To už by se dalo „uznat“. 👍

Výpravu za módou jsme nakonec nevynechali. 👚 To by byla hamba, že bychom se zrovna v tom největším městě módy nepokochali modely světových značek jako je Valentino, Gucci, Versace, Armani a další a další, alespoň za výlohami, třeba na ulici „Via Montenapoleone“. Musím přiznat, že do těchto obchodů běžně „nelezu“, kochám se zásadně zvenčí. Nemám ráda, když mám v patách ostrahu a bojím se na něco sáhnout, abych nedostala přes prsty. 🤪 Nákup italské módy jsem si nakonec užila v obchodě s italskou značkou. Žádný bodyguard u mě nestál, naopak se mně věnovala usměvavá, milá paní prodavačka, které jsem dokonce věřila, že ji tam neotravuju a nezavazím, jak nám to někdy připadá v obchodech v Česku. Běhala kolem mě „jako družice“, snažila se a tím pádem si mě získaly nejen jejich materiály a střih, ale především svým příjemným a nevtíravým chováním k zákazníkům. Takže udělat tam kšeft bylo skoro naší povinností. Je ale fakt, že s módou jsou tam tak trochu dopředu, a tak jedny šaty, které jsem si koupila, jsem si v Česku opravdu na sebe neoblékla nikdy. 🤦‍♀️ Ale nepovažuji to za chybu. Ten zážitek a efekt to prostě celé mělo i tak. Navíc, to se nám to prostě občas stane, že máme ve skříni oblečení, které si vezmeme jednou nebo dvakrát. Zase některé se tak povede, že ho vynosíme skoro do roztrhání. Ale musím říct, že třeba milánskou kabelku nosím sice málo, ale i po těch letech je pořád v pohodě, potože je prostě nadčasová. 👜

Na Miláně je vidět láska k životu, kterou si tady lidé dokáží užívat plnými doušky. 🥂 Nabídla nám jedinečné spojení moderní elegance a historického půvabu. Obyčejné procházky ulicemi mezi obchody, paláci a mezi impozantními památkami většinu přesvědčí, že návrat sem je bezpodmínečně nutný. My už to „přesvědčování“ vyslyšeli dvakrát. Naše láska k Itálii totiž nejen zůstává, ale i roste. 🌱