Smyslné rty, ale kyselina hyaluronová to nebyla

Tuto svoji fotku nemám, ale vážně byste si mysleli, že je mám „napíchaný“. 💉 Tenkrát jsem vůbec netušila, že to, co se mně na puse stalo, bude jednou moderní i u nás a za velké peníze. 💰

Každou zimu jezdíme za parádní lyžovačkou do italských Dolomit. Poměrně často se mně stávalo, že jsem si ráno zapomněla namazat obličej opalovacím krémem. Také mně dřív nenapadlo, že to horské slunce vážně tak moc opaluje. ☀️ Občas jsem se prostě trošku přismahla, ale nikdy to nebylo nic, co by stálo za velkou řeč. Všechno se ale jednou stane poprvé. Většinou je to poučení a už si to člověk navždy pamatuje. A tak i já si dávám velký pozor, aby se mně tato nepříjemná situace v budoucnu neopakovala.

Tak jako každý den jsme ráno vyrazili na celodenní lyžovačku. ⛷️ A tak jako většinou, jsem vyrazila bez namazání opalovákem, což byla velká chyba. Celý den sluníčko pražilo o „stošest“ a na sjezdovkách z něj nebylo úniku. Odpoledne jsem byla v obličeji červená doslova „jako rajče“. 🍅 Na mé tehdy mramorové pleti to skutečně nešlo přejít bez povšimnutí. Obyčejně jsem byla taková bledá, ale rozhodně ne v Itálii. Večer jsem se snažila různými krémy a séry pokožku hydratovat a promastit alespoň dodatečně. Očividně to moc nešlo. Vlezla jsem proto dřív do postele a doufala, že do rána se mně kůže trochu uklidní, vzpamatuje a já pak po návratu do Česka budu mít ve tváři krásnou přírodní barvičku. To jsem ale nevěděla, co mě ráno čeká.

Probudila jsem se jako první. Na puse jsem cítila divné pnutí a připadalo mně, že po puse proudí zástup mravenců. 🐜 Při cestě na toaletu jsem se koutkem oka zahlédla v zrcadle. „Zařadila“ jsem hned zpátečku. Byl to velký šok! Třeštila jsem do zrcadla na sebe oči. 👀 Vypadala jsem jako karikatura sama sebe. Měla jsem rty jako nafukovací balónky, ze kterých na poutích tvarují taková ta barevná zvířátka pro děti. 🎈 Samozřejmě já je měla na puse v červené barvě. Vypadalo to příšerně, stejně jako dnes, když se některé slečně nebo dámě ten chirurgický zákrok nepovede. Nebo možná si myslí, že je to krásný a já té dnešní době prostě už jen nerozumím. 🤪 Rozhodně jsem to na puse nechtěla. Pusa bolela a rty vypadaly, jako kdyby měly každou chvíli prasknout. 💥

Vrátila jsem se do postele a zakryla jsem si pusu rukou, abych hned po probuzení nepolekala svého muže. Ten otevřel oči, zíral na mě a po chvíli povídá: „Co děláš?“. Objasnila jsem situaci, aniž bych mu dílo přírody na mé puse ukázala. Jenže na tom samozřejmě trval, a tak jsem rychlým pohybem ruky tam a zase zpět ukázala tu nádheru.🫦 Povídal: „Prosím tě, to je dobrý, vždyť to skoro není vidět!“ A já jako důvěřivá školačka jsem ruku z pusy s úlevou sundala: „Jó, fakt?!“ Okamžitě se ozvalo: „Ježíš, no tak ne! Máš to hrozný!“ 🤦‍♂️ Moje ruka byla okamžitě zpět, i když to nic neřešilo.

Můj manžel je ale muž činu, takže mně v mrazáku okamžitě namrazil dvě plechovky Coca coly a ty jsem si střídavě přikládala na rty. Také zajel do lékárny a přivezl mně doporučený krém na spáleniny. Úplně mě zachránil. Do večera jsme ledovali a neříkám, že to večer bylo v pořádku, ale dalo se na mě už i dívat. Hlavně z větší části ustoupila bolest. Další dny jsem se poctivě natírala, na pusu si dávala Labello proti slunci a na horských chatách jsem sebou „nepleskla“ jako vždy do slunečního lehátka, ale zodpovědně jsem si sedala do stínu. 😌

Potvrdila se pravdivost rčení, že „Všechno zlé je pro něco dobré!“ Dnes už se z toho stala moje historka pro pobavení společnosti a taky od té doby je opalovací krém na horách mým nejlepším přítelem. Dnes, když to někomu vtipnou formou vyprávím, tak se všichni „popadáme za břicho“. 😂 Když jsem to prožívala, tak mně do smíchu skutečně nebylo, ale ono je vždy je lepší se i v těchto situacích smát než plakat, zvlášť když Vaše rty vypadají jako dva malé záchranné čluny! 😉