Zdolání českého Everestu aneb výlet na Sněžku

Naše skupina šla z Pece pod Sněžkou po modré značce přes Obří důl a Obří sedlo. Je to poměrně jednoduchý výstup, protože se jde v příjemném sklonu po pěkně upravených cestách. Nejnáročnější je až poslední část cesty na vrchol. Je to prudší, skalnatý úsek s 375 zabudovanými kamennými schody. V tomto úseku už to trochu „jak fronta na banány“ vypadalo, ale pořád mohl jít každý svým tempem a ostatním se v pohodě vyhnout.  🍌 Nahoru jsme to vyšlapali za necelé 2 hodiny. Z vrcholu je pěkný pohled na krkonošskou krajinu, ale jinak je tam skutečně „velký prd“.  🤪 Já jsem rozmazlená z Alp, a tak jsem čekala nějakou stylovou restauraci s venkovní teráskou, kde po výstupu „zapadneme“ do připravených lehátek a dáme si něco dobrého k jídlu a k pití.  🍷 Kdo si do batohu nepřibalil vlastní pití, tak žízní samozřejmě neumřel. V místní „České poštovně“ je takový pultový bufet, kde je možné si koupit „petkové“ pití. Já jsem se raději napila své vlastní vody z batohu. Velká, dominantní budova, která zde stojí není a ani nikdy nebyla restaurací, jak jsem si mylně myslela. Vypadá „neutěšeně“, za sebe bych řekla, že je téměř v dezolátním stavu a údajně se jedná o meteorologickou observatoř.  Na mě teda dost silné slovo, protože observatoř si skutečně představuji trochu jinak. 🤷‍♀️ Jestli je pořád funkční, tak takové pracoviště jejím zaměstnancům skutečně nezávidím. No, a protože tam nebylo kde posedět, pokračovali jsme dál směr Úpské rašeliniště.

Rašeliniště se jim povedlo! Jasně, že je to dílo přírody! Místní správa tady ale vybudovala pro turisty takový dlouhý chodník z dřevěných pražců. Nejen, že to dobře vypadá, do této krajiny se to skutečně hodí, ale jako bonus je to děsně pohodlný. Rašeliniště je důležitým biotopem pro živočichy, ale taky tady má svůj domov spousta chráněných rostlin.  🌱 Je to součást Krkonošského národního parku a chráněné přírodní rezervace.