Tentokrát pro nás organizátoři připravili před startem i rozcvičku. Měl ji předcvičovat Petr Švancara, ale pozval si k tomu na pomoc odborníka ženského pohlaví. Takže to dopadlo tak, že trochu cvičil, trochu se ulíval, ale spíš rozcvičku vtipně komentoval. Byl to super nápad, protože určitě všichni víme, že se máme vždy před sportem a „tuplem“ před závodem rozcvičit a protáhnout. Chtěla bych upřímně vědět, kolik z nás to skutečně pro své tělo dělá. Já se musím přiznat, že to nedělám skoro nikdy, i když vím, že to je špatně. Můj trenér z posilky bude mít radost, až mu řeknu, že jsem se tentokrát před závodem protáhla a zahřála si svaly, tak jak se to má. 👍 Takže za mě velké díky. No a pak už řazení na startu. 

Startovali jsme ve vlnách, což je fajn, protože jsou pak větší rozestupy a nemusíme si navzájem šlapat na paty. Tentokrát jsem to udělala chytře, protože jsem si vzala všechny vyzkoušené věci. Na minulých závodech jsem například oblékla na nohy nové běžecké ponožky, které mně snad 3 kilometry při běhu pomalu klouzaly z paty dolů. Bylo to k otravný. Musela jsem zastavovat a pořád je opravovat, až se trochu umoudřily. 🤪 To už bych zažít nechtěla a vlastně je to i doporučení pro ty, kteří měli to štěstí a zatím se jim něco podobného nepodařilo „vymňouknout“. Prvně se běželo od Kozí horky po uzavřené silnici. Počasí bylo jako stvořené na běh. Svítilo sluníčko, ale nebylo úplně vedro a vítr foukal tak akorát. ☀️ Vzduch byl na dýchání úplně čistý a osvěžující. Běžců bylo na trati letos méně, podle statistiky celkem 1349. Silnice je pro všechny dostatečně široká, takže není vůbec problém probíhat mezi ostatními kupředu. Já jsem se úplně kupředu nehnala, protože moje nohy se více rozběhnou až po delším časovém úseku.  Takže jakmile jsem přebíhala lávku přes vodu pod hradem Veveří, začínalo se mně pocitově běžet lépe a lépe. Mimochodem je fajn nenechat se pouze plně pohltit během na rychlost a čas. Je dobré si vážně závod užít se vším všudy. Během cesty se nezapomenout rozhlížet kolem sebe. Cesta kolem vody, přes vodu, pod hradem, skrz krásnou přírodu, lesem, po nově vybudovaných dřevěných molech, po schodech, po hrázi, přes přístaviště, je skutečně víc než parádní. 🌲 Takže já se po cestě tentokrát i „kochala“. Zřejmě mě to stálo několik drahých minut do plusu, ale stálo to zato! Taky byly doby, kdy jsem neměla radost z diváků okolo trati. To se ale nějak s postupem času změnilo a tady jsem si fanoušky vyloženě užívala. Když už člověk nemůže a oni tam pro vás stojí, povzbuzují a křičí pochvalná slova, tak to skutečně namotivuje a ještě „šlápneš do pedálů“ a něco ze sebe vymáčkneš navíc. 🙃 Taky nám na cestu nastříkali různé nápisy. Třeba před vleklým kopcem: „Vydrž, teď to trochu zabolí!“ Tak jsem teda „držela“, i když ty nohy vážně celkem bolely. Na jedenáctým kilometru se mně rychlost začala snižovat, ale zase mě po chvíli fanoušci u trati nakopli.

No a pak mě najednou doběhla skupinka běžců v čele „s praporkem“. 🚩 To je běžec, který běží závod v rychlosti a tempu, která odpovídá času doběhu uvedeném na praporku, který nese připevněný na zádech. Zaradovala jsem se, že nebudu mít čas o tolik minut delší než v posledním předcovidovém závodě, jelikož praporek měl na zádech čas 1:15. Snažila jsem se ho držet, ale moje nohy začaly stávkovat a zpomalovaly. Chvíli jsme myslela, že mně uteče, ale „hryzla“ jsem se a v posledním kilometru, který zbýval do cíle jsem celou skupinku předběhla. Držela jsem si rychlejší tempo a udržela jej až do cílové brány. Radovala jsem se ale zbytečně, protože „praporek“ to pokazil a doběhl později, než měl předepsané. 🤦‍♀️ Co už? Možná bych to stejně už víc rozběhnout nedokázala. Já si vždy před závodem jako spousta dalších říkám, že jde o to, si to užít, zaběhat si ve skupině stejně naladěných lidí. Čas je přece úplně na „vedlejší koleji“. Jenže říkat si něco je jedna věc, ale mozek prostě ví, že jsou to závody. 🧠 Ono nám to prostě nedá a chceme ten čas mít, když ne lepší, tak určitě ne horší, než posledně. No, ale právě to se mně teď poslední dobou děje. I tak si ty závody jednou za čas chci dát. Byla jsem se svým časem 1:20:11 nakonec na pěkném 719 pořadovém místě, což bylo těsně za půlkou. Za mě hezký!