LANGENLOIS – hlavní město vína

Kdo si rád pochutná na dobrém víně, neměl by vynechat návštěvu městečka Langenlois, které je nedaleko našich hranic, pouhé 2 hodiny cesty z Brna směrem na Znojmo. Je to „špička“ mezi vinařskými městy země. V oblasti Kamptal, u řeky Kapm se vinice táhnou skutečně daleko všemi směry a je tady kolem 300 vinařství, takže si to svoje tady najde skutečně každý. 🍇

Mluvím o rozsáhlé vinařské oblasti s velkou tradicí, kde se pěstují především hrozny na výrobu Veltlínského zeleného a Ryzlinku rýnského. 🍾

Z předměstí vjedeme autem na náměstí s barevnými historickými domy a s morovým sloupem. Na rohu náměstí stojí budova Ursin House s malou zahradní kavárnou, která slouží jako kavárna i restaurace, ale co je nejdůležitější, tak z boku této historické budovy je vchod do velmi dobře zásobené vinotéky. Mají zde vína od všech zdejších vinařů za rozumné ceny, člověk pak nemusí obíhat jednotlivá vinařství, ale může si nakoupit vše na jednom místě. 🎯 My jsme si jeden den zašli na degustaci a pak jsme si autem přijeli pro všechny vybrané, jak můj muž krásně říká, „vzorky“. 🤪 Dřív jsem nechápala, proč vzorky, když jsou to normální krabice po šesti kusech. Už to ale u nás zdomácnělo a běžně říkáme vzorky, protože to zní dobře a jsou to přece vzorky, které ochutnáváme. Víno nám vlastnoručně nachystal pan Aichinger, který je sám jeho velkým výrobcem. Jeho víno bylo samozřejmě také mezi těmi vybranými. Mají otevírací dobu přizpůsobenou klientům, každý den otevřeno do 18 hodin, včetně víkendů, svátků, a teď třeba i na Velikonoční pondělí.

Pro tuto oblast a městečko je velkou turistickou atrakcí LOISIUM, což je za prvé vinotéka se skutečně velkým „V“. Nabízí degustace a zakoupení regionálních vín, ale především je to futuristická designová budova navržená známým americkým architektem Stevenem Hollem. Tato architektonická moderna stojí kousek cesty za náměstím v menším vinohradu, kde na ni navazuje areál hotelu Loisium, ke kterému vinotéka patří.

Prohlídka budovy je skutečným zážitkem pro naše oči a posezení třeba na venkovní zahrádce u vinohradu se sklenkou vychlazeného výborného Ryzlinku zase zážitek pro naše chuťové pohárky. 👍 Já si vždycky ráda objednám šumivé víno. Musím si dávat pozor, abych neřekla Prosecco, protože ono to sice vypadá stejně, chutná to velice podobně, ale Prosecco se produkuje pouze v Itálii, takže tady je to jedině Sparkling wine. Ale, ať je to, co je to, mají ho fakt dobrý! Já bych doporučila značku Eitzinger Rose, objevila jsem vloni a je výborný. 🥂

K vinotéce patří i starý podzemní labyrint WEINWELT – svět vína. Procházíte jej celý sami, pouze s elektronickým průvodcem na krku, který vám povypráví na jednotlivých stanovištích historii nejen o výrobě vína. Pohráli si tady s barevnými světly a hudbou v mystickém sklepním prostředí. 🧙🏻‍♀️ Z Česka jsme zvyklí na živé průvodce, ale musím říct, že se mně prohlídka s elektronickým průvodcem líbila. Mohla jsem si výklad pustit klidně znovu, na prohlídce jsme mohli strávit času, kolik jsme chtěli. Nikdo nás nehonil, nikdo nám nešlapal na paty a nikdo na nikoho nemusel čekat. Na Velikonoce pro svoje hosty připravili hledání velikonočních barevných vajíček. Za hranicemi totiž přichází „Easter Bunny“ a ten schovává velikonoční vajíčka v zahradě, která pak děti hledají. 🐰 Tady jsme vajíčka hledali všichni a zapisovali do seznamu podle čísel jejich nalezené barevné variace. Některá z vajíček byla skryta skutečně promyšleně. V jednom historickém obývacím pokoji jsem náhodně šlápla na nějaké prkno v podlaze a díky tomu se otevřel tajný kufr, ve kterém bylo mimo různých dokumentů ukryto také jedno z vajec. Kufr se po chvilce zase uzavřel a já už pak znovu prkno, které ukrývalo otevírací mechanismus nenašla. 🧳

Co mně překvapilo, když jsme přijeli do hotelu Loisium poprvé? Tak za prvé hotel vypadá jako by ho architekt celý sestavil z děravých kovových dílů stavebnice Merkur.

Za druhé hned ve skleněném zádveří měli připraveno krásné přivítání psích hostů. 🐶 Na kovové konstrukci, bylo napsáno „Welcome dogs“. Z jakého důvodu v angličtině netuším. Do držáku byly vsazeny dvě misky. Jedna s uvítací svačinkou suchých granulí a druhá s vodou na zahnání žízně po cestě. Vedle ležela dřevěná truhla s malými froté ručníčky, aby se pejsci mohli v případě nepříznivého počasí osušit. Sami pejska nemáme, a tak jsem byla hodně překvapená, jak jsou na ně v hotelu nachystaní.

Je fakt, že my jsme také dostali „welcome drink“, ale skoro mně připadalo, že pejsci měli to uvítání lepší. Myslela jsem si, že tam budou dělat pěknou „paseku“, když jich tam bude tolik pohromadě, ale byli skutečně vychovaní. Žádný z nich v hotelu neštěkal, nikoho neotravovali, většinou poslušně seděli u nohou svých páníčků v hotelovém baru a prostě odpočívali. 👏

Doma jsem to vyprávěla kamarádům, a protože tomu moc nechtěli věřit, rozhodla jsem se, že letos je pod stolem nafotím. 📸 To jsem se teda přepočítala, protože u recepce zmizel nápis a zůstaly jen dvě malé misky s vodou a ty ručníky. Ještě větším překvapením bylo, že za celé tři dny se v baru ani v recepci vůbec žádný pes neobjevil. 🤷‍♀️

pokračování koncem týdne 😉